Pojem: leader

V následujícím článku autorka představuje teoretická východiska leadershipu. Zabývá se rozdíly mezi řízením a vedením, leaderem a manažerem. Uvádí názory předních uznávaných odborníků na pojetí leadershipu, leadera a managera a konfrontuje tuto aktuální problematiku s nejnovější zahraniční literaturou, ke které se staví v kritickém světle. Článek je vhodně doplněn vlastními komentáři a pohledem autorky na pojetí leadera a manažera.

Autorka se v následujícím článku zabývá omyly dnešní doby, které nám přináší oblast managementu a dotýká se opět leadershipu a vedení lidí. Poukazuje na některé mylné pohledy manažerské praxe, které jsou dlouhodobě zakotveny v odborné literatuře a je jen velmi těžké nastolit nová paradigmata v této oblasti. Stěžejními konfrontačními tématy článku je pohled na ideálního pracovníka, spokojenost a management jako povolání. Zda používané motivační teorie jsou správné a proč je zvýšená poptávka ve firmách po leaderech, kteří stejně nejsou a firmu nezachrání.

Článek se věnuje problematice knowledge managementu tedy managementu znalostí z hlediska uplatnění a využití takovýchto informací, dat a znalostí v rámci organizace a především jejich využití k výběru talentů v rámci dané společnosti. Autorka poukazuje na význam znalostí, na jejich rozdělení a jejich možné využití. Nejdůležitější je způsob práce se získanou znalostí a způsob uplatňování těchto znalostí v rámci zaměstnanecké politiky v návaznosti na výběr budoucích vedoucích zaměstnanců. Popisuje možnosti práce se znalostí a základní předpoklady při získávání schopných zaměstnanců.

Článek se věnuje problematice vedení lidí z obecného hlediska se zaměřením na základní předpoklady vůdce. Autorka poukazuje na význam a způsob uplatňování zaměstnanecké politiky při výběru budoucích vedoucích zaměstnanců. Popisuje možnosti a základní předpoklady při získávání schopných zaměstnanců.

Článek se zabývá jednou z oblastí veřejné správy. Popisuje rozdílné aspekty řízení lidských zdrojů z pohledu jednotlivých stylů vedení-leadership. Snaží se postihnout existující rozdíly mezi vedením a řízením. Věnuje se problematice jednotlivých stylů vedení a vyvozuje základní teoretická východiska, která mají sloužit ke zlepšení řízení ve veřejné správě.